|
|
Polykaprolakton, jeho syntéza, charakterizace a degradabilita
Boháčová, Zdeňka ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem polymerace za otevření kruhu (ROP) kaprolaktonu katalyzované pomocí nových organických a organokovových sloučenin. V teoretické části práce jsou na základě literární rešerše popsány přehledy syntetických strategií a katalytických/iniciačních systémů pro ROP laktonů. V experimentální části byla provedena série polymerací -kaprolaktonu zaměřená na studium polymeračních podmínek (poměry rozpouštědlo/monomer, katalyzátor/iniciátor, monomer/iniciátor a koncentrace monomeru) v rozmezí teplot 25-70 °C. Provedená experimentální studie byla zaměřena na katalytické prekurzory na bázi organických karbenů (tBuNCH=CHN+tBu)CH Cl- (NHC-tBu) v roztoku tetrahydrofuranu a triazolového komplexu hliníku {O,O’-[4,5-P(O)Ph2tz]-AlMe2}, Ph = fenyl, tz = triazol, (OAlMe2) v roztoku chlorbenzenu. Připravené polymery byly charakterizovány pomocí 1H NMR spektroskopie (Bruker Avance), diferenciální skenovací kalorimetrie (TA Instruments Q 2000) a gelové permeační chromatografie (Agilent Technologies 1100 series). U připraveného vzorku s Mn = 12 kg/mol, Mw/Mn = 2,5 a se stupněm krystalinity 53 % byla otestována degradabilita účinkem mikroorganismu. Polymer ve formě lisované fólie a prášku byl vystaven působení bakteriálního kmene Bacillus subtilis (BS) v minerálním a živném médiu po dobu 42 dnů. Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) a konfokální laserová rastrovací mikroskopie (CLSM) potvrdily vývoj trhlin na povrchu filmu v porovnání s nezměněným povrchem kontrolních vzorků jako následek mikrobiálního ataku. Dále bylo pozorováno rozvinutí růžového zbarvení suspenze polymeru v důsledku aktivity mikroorganismu.
|
|
|
Polymerace laktidů v tavenině
Horkel, Ondřej ; Tomala, Libor (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou polymerace laktidů v tavenině. Teoretická část se zabývá vlastnostmi kyseliny mléčné, laktidů, polylaktidů a současně využívanými metodami jejich výroby. V praktické části byla navržena sada tří experimentů, konkrétně závislost střední molekulové viskozitní hmotnosti na koncentraci katalyzátoru, na polymerizační teplotě a na polymerizačním čase. Toho bylo dosaženo pomocí měření kinematické viskozity na Ubbelohdeho viskozimetru. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že jedna z možných kombinací podmínek vedoucích ke vzniku polymeru o vysoké molekulové hmotnosti je následující: poměr koncentrací katalyzátor/monomer 110–4, teplota polymerace 160 °C a doba polymerace 3 hodiny.
|
|
|
Algoritmy pro dopřední a zpětné plánování
Sluka, Filip ; Hromková, Ivana (oponent) ; Simeonov, Simeon (vedoucí práce)
Práce se zabývá plánováním výroby. Obsahuje teoretický popis metod používaných pro plánování a optimalizaci výroby. Popisuje problematiku úzkých míst ve výrobě. Nabízí přehled způsobů jejich identifikace a analýzu jejich vlivů na efektivitu výrobního procesu. Navrhuje odstranění úzkých míst s využitím různých druhů algoritmů. Teoretické poznatky z oblasti optimalizace a teorie grafů aplikuje při vytvoření programu určeného k minimalizaci zpoždění zakázek a doby přeseřízení strojů. Program implementuje genetický algoritmus.
|
|
|
Polymerace a kopolymerace e-kaprolaktonu pomocí organických a organokovových katalyzátorů
Smrčková, Markéta ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
Alifatické polyestery představují díky své biodegradabilitě a biokompatibilitě skupinu vhodných kandidátů pro oblast biomateriálů. Jejich praktické využití v biomedicíně je však podmíněno dostupností reprodukovatelné syntézy definovaných produktů s absencí reziduí katalyzátorů působících v lidském těle nežádoucí imunologickou odezvu. Teoretická část práce se zabývá přehledem iniciačních/katalytických systémů a syntetických strategiíí přípravy polykaprolaktonu. Cílem této práce bylo v připravených polyesterech experimentálně ověřit přítomnost stop katalyzátorů na bázi organických karbenů a organokovových komplexů hliníku. Série vzorků polykaprolaktonu (PCL) byla přečištěna pomocí reprecipitace v methanolu při -10 °C. Přítomnost katalytických reziduí v PCL po každém čistícím kroku byla sledována pomocí 1H NMR (Bruker Avance). Reziduální množství hliníku bylo stanoveno pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS).
|
|
|
Roztoková syntéza PLA
Svítil, Jan ; Zdeněk, Přikryl (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce studuje syntézy polylaktidů metodou polymerace laktidů v roztoku. Teoretická část práce pojednává o kyselině mléčné, laktidech a polylaktidech, jejich vlastnostech a výrobě. Experimentální část shrnuje a ověřuje možnosti polymerace laktidů v roztoku. Byly provedeny syntézy tzv. “solvotermální“ metodou za použití 7 rozpouštědel (toluenu, chloroformu, 1,2-dichlorbenzenu, acetonu, tetrahydrofuranu, cyklohexanu a hexanu). Za použití rozpouštědla hexanu při poměru koncentrace katalyzátoru vůči laktidu 1 : 1 000, teplotě 160 °C a reakční době 20 h byl z laktidu syntetizován polylaktid se střední viskozitní molekulovou hmotností 179 000 gmol–1.
|
|
|
Algoritmy pro dopřední a zpětné plánování
Sluka, Filip ; Hromková, Ivana (oponent) ; Simeonov, Simeon (vedoucí práce)
Práce se zabývá plánováním výroby. Obsahuje teoretický popis metod používaných pro plánování a optimalizaci výroby. Popisuje problematiku úzkých míst ve výrobě. Nabízí přehled způsobů jejich identifikace a analýzu jejich vlivů na efektivitu výrobního procesu. Navrhuje odstranění úzkých míst s využitím různých druhů algoritmů. Teoretické poznatky z oblasti optimalizace a teorie grafů aplikuje při vytvoření programu určeného k minimalizaci zpoždění zakázek a doby přeseřízení strojů. Program implementuje genetický algoritmus.
|
|
|
Polymerace laktidů v tavenině
Horkel, Ondřej ; Tomala, Libor (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou polymerace laktidů v tavenině. Teoretická část se zabývá vlastnostmi kyseliny mléčné, laktidů, polylaktidů a současně využívanými metodami jejich výroby. V praktické části byla navržena sada tří experimentů, konkrétně závislost střední molekulové viskozitní hmotnosti na koncentraci katalyzátoru, na polymerizační teplotě a na polymerizačním čase. Toho bylo dosaženo pomocí měření kinematické viskozity na Ubbelohdeho viskozimetru. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že jedna z možných kombinací podmínek vedoucích ke vzniku polymeru o vysoké molekulové hmotnosti je následující: poměr koncentrací katalyzátor/monomer 110–4, teplota polymerace 160 °C a doba polymerace 3 hodiny.
|
|
|
Roztoková syntéza PLA
Svítil, Jan ; Zdeněk, Přikryl (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce studuje syntézy polylaktidů metodou polymerace laktidů v roztoku. Teoretická část práce pojednává o kyselině mléčné, laktidech a polylaktidech, jejich vlastnostech a výrobě. Experimentální část shrnuje a ověřuje možnosti polymerace laktidů v roztoku. Byly provedeny syntézy tzv. “solvotermální“ metodou za použití 7 rozpouštědel (toluenu, chloroformu, 1,2-dichlorbenzenu, acetonu, tetrahydrofuranu, cyklohexanu a hexanu). Za použití rozpouštědla hexanu při poměru koncentrace katalyzátoru vůči laktidu 1 : 1 000, teplotě 160 °C a reakční době 20 h byl z laktidu syntetizován polylaktid se střední viskozitní molekulovou hmotností 179 000 gmol–1.
|
|
|
Polykaprolakton, jeho syntéza, charakterizace a degradabilita
Boháčová, Zdeňka ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem polymerace za otevření kruhu (ROP) kaprolaktonu katalyzované pomocí nových organických a organokovových sloučenin. V teoretické části práce jsou na základě literární rešerše popsány přehledy syntetických strategií a katalytických/iniciačních systémů pro ROP laktonů. V experimentální části byla provedena série polymerací -kaprolaktonu zaměřená na studium polymeračních podmínek (poměry rozpouštědlo/monomer, katalyzátor/iniciátor, monomer/iniciátor a koncentrace monomeru) v rozmezí teplot 25-70 °C. Provedená experimentální studie byla zaměřena na katalytické prekurzory na bázi organických karbenů (tBuNCH=CHN+tBu)CH Cl- (NHC-tBu) v roztoku tetrahydrofuranu a triazolového komplexu hliníku {O,O’-[4,5-P(O)Ph2tz]-AlMe2}, Ph = fenyl, tz = triazol, (OAlMe2) v roztoku chlorbenzenu. Připravené polymery byly charakterizovány pomocí 1H NMR spektroskopie (Bruker Avance), diferenciální skenovací kalorimetrie (TA Instruments Q 2000) a gelové permeační chromatografie (Agilent Technologies 1100 series). U připraveného vzorku s Mn = 12 kg/mol, Mw/Mn = 2,5 a se stupněm krystalinity 53 % byla otestována degradabilita účinkem mikroorganismu. Polymer ve formě lisované fólie a prášku byl vystaven působení bakteriálního kmene Bacillus subtilis (BS) v minerálním a živném médiu po dobu 42 dnů. Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) a konfokální laserová rastrovací mikroskopie (CLSM) potvrdily vývoj trhlin na povrchu filmu v porovnání s nezměněným povrchem kontrolních vzorků jako následek mikrobiálního ataku. Dále bylo pozorováno rozvinutí růžového zbarvení suspenze polymeru v důsledku aktivity mikroorganismu.
|
|
|
Polymerace a kopolymerace e-kaprolaktonu pomocí organických a organokovových katalyzátorů
Smrčková, Markéta ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
Alifatické polyestery představují díky své biodegradabilitě a biokompatibilitě skupinu vhodných kandidátů pro oblast biomateriálů. Jejich praktické využití v biomedicíně je však podmíněno dostupností reprodukovatelné syntézy definovaných produktů s absencí reziduí katalyzátorů působících v lidském těle nežádoucí imunologickou odezvu. Teoretická část práce se zabývá přehledem iniciačních/katalytických systémů a syntetických strategiíí přípravy polykaprolaktonu. Cílem této práce bylo v připravených polyesterech experimentálně ověřit přítomnost stop katalyzátorů na bázi organických karbenů a organokovových komplexů hliníku. Série vzorků polykaprolaktonu (PCL) byla přečištěna pomocí reprecipitace v methanolu při -10 °C. Přítomnost katalytických reziduí v PCL po každém čistícím kroku byla sledována pomocí 1H NMR (Bruker Avance). Reziduální množství hliníku bylo stanoveno pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS).
|
host ::
RSS.